Lukáš Kubiš
Cyklistická sezóna je náročná na paměť fanoušků, protože je rozložena do všech ročních období. Každý měsíc proto shrneme sumářem událostí, statistik, vyjádření a zajímavých informací. Tentokrát se ohlédneme za červnem.
Červen byl zejména ve znamení generálek na Tour de France, tedy Critérium du Dauphiné a Kolem Švýcarska. Francouzský event opět přilákal více vrchařských hvězd, ale švýcarský event s radostí absolvovali více specialisté na časovky, týdenní závody a klasikáři. V závěru června většina zemí uspořádala národní šampionáty. Atraktivní hlavní menu doplnily desítky menších evropských akcí.
Specialitou byla nová akce Hammer Series (2.1) v nizozemském Limburgu. Připravilo ho seskupení týmů snažící se o modernizaci cyklistiky Velon a marketingová společnost Infront s cílem maximalizovat nadšení fanoušků. Ve zkratce, týmy bojovaly na okruzích tři dny.
V první kopcovitý (Hammer Climb) a v druhý sprinterský (Hammer Sprint) získávaly za umístění body, podle kterých se postavily na start rozhodující závěrečné týmové časovky (Hammer Chase). Navíc týmy si do jednotlivých dnů vybírali pět jezdců ze sedmičlenné soupisky. Lákadlem byly i záběry z GoPro kamer nebo aplikace pro fanoušky s daty jako rychlost, tep, kadence.
STALO SE
- Hammer Climb ovládl Movistar, Hammer Sprint tým Trek - Segafredo, ale v časovce rozhodl o celkovém triumfu celek Sky
- král jarních klasik Greg Van Avermaet po oddechu pokračoval ve vítězném stylu, když na Kolem Lucemburska (2.HC) získal dvě etapy i celkový triumf
- Richie Porte ukázal na CDD skvělou formu, časovku vyhrál i před Tonym Martinem a kráčel k vítězství, ale doplatil na útočný chaos a zůstal izolován v poslední krátké intenzivní horské etapě, a tak Jakob Fuglsang zaúčtoval životní výsledek
- Chris Froome pokračoval v kolísavých výkonech a nezískal před Tour de France vítězství, co se mu stalo poprvé od roku 2012, i na CDD nepůsobil jako šampion, ačkoli Stará dáma může být úplně jiný příběh
- na Kolem Švýcarska rozhodla o celkovém vítězi Simonu Špilakovi vyrovnanost jeho výkonů ozdobena jeho vítězným sólovým únikem na Tiefenbachferneru, jednom z nejtěžších kopců sezóny (14 km, průměrný sklon 9,7%, vrchol 2780 metrů nad mořem)
- v závěru června bojovali cyklisté o desítky národních titulů (sumář vítězů TU), úspěšně dopadl tým Bora - Hansgrohe, který získal titul v Německu, Rakousku i na Slovensku, česko-slovenský šampionát v Žiaru nad Hronom jsme detailně zhodnotili ZDE
ZAUJALI NÁS
Fabian Cancellara (CyclingTips)
"Nenáviděli mě. V den velkých závodů jsem s nikým nemluvil."
Cyklistická legenda Fabian Cancellara, který si po 35 vyhraných klasikách či čtyřech titulech mistra světa v časovce, už užívá "důchod", sestavil seznam věcí, které se v cyklistice naučil. Zde je jejich volný překlad:
- Vytrvalost je klíčová. Měl jsem náročné pády, ale překonání obtíží mě posílilo. Nevzdávat se, to bylo důležité. Život není vždy o vítězstvích, musíte vydržet a bojovat.
- Měl jsem určité ego jako závodník, byl jsem egoista v mých ambicích. Po kariéře jsem mluvil s více jezdci. Nenáviděli mě, když jsem se soustředil na velké závody. V den velkých závodů jsem se s nikým nemluvil. Mnoho vítězství jsem získal díky tomuto perfekcionismu, zejména v časovkách. Někdy jsem šel i proti sponzorem, proti týmu, protože jsem chtěl být nejlepší.
Ale během běžných závodů jsem byl přístupný, takže vypínání mého perfekcionismu bylo také důležité. Snažil jsem se být velkorysý a nápomocný. Při nebezpečných situacích v pelotonu jsem přebíral odpovědnost a vyzýval kluky, aby zpomalili a podobně. Zkušení cyklisté musí přebrat odpovědnost, když je to potřeba.
| Fabian Cancellara v poslední sezoně na Strade Bianche (© Movistar Team) |
- Věřím v hodnotu instinktu. Ano, snažili jsme se připravovat před závodem, abychom dosáhli dobré výsledky, ale načasování útoků, to nikdy nenaplánoval. To je o pocitech. Mnohdy na Paříž - Roubaix, Kolem Flander, Milán - San Remo jsem zaútočil neplánovaně a využil instinkt.
- Naučil jsem se postupovat krok za krokem. Když jsem odešel z cyklistiky, šel jsem na plný plyn a snažil jsem se dělat všechno. To se nedalo zvládnout. Naučil jsem se, že v životě, tak jako v cyklistice, je proces budování postupný. Nejprve trénink a až potom přidáváte intenzitu. Postupuji krok za krokem a určuji, co má prioritu v mém životě a co ne.
- Lidé jsou důležití. Mechanici, maséři, tiskoví mluvčí si během těch let dělali svou práci. Ale na konci dne je každý normální člověk a k lidem třeba přistupovat s respektem. V tomto smyslu jsme všichni stejní. Nejsem jiný proto, že jsem vyhrál velké závody. Žiju každodenní život, mám rodinu, vodím děti do školy.
Jsem vděčný za mou rodinu. Cestovali se mnou po celém světě a jsem spokojený s tím, že jsme vychovávali děti už během mé kariéry. Nyní s nimi mohu trávit více času, ale upřímně, nic bych neměnil.
Luke Rowe (CyclingWeekly)
"Vojáci riskují své životy. My pouze jezdíme na kolech po Francii."
Luke Rowe (Sky) odhalil jednu z motivací, proč se stal profesionálním cyklistou. "Každý kdo mě zná, ví, že nejsem typ člověka, co vydrží sedět za stolem. Hned se nudím. Jako mladý jsem vždycky říkal, že pokud se nestanu cyklistem, tak se chci přidat k armádě nebo hasičům. Chtěl jsem být aktivní a každý den dělat něco jiného. "
Dědeček Rowa dokonce byl v Královském letectví (RAF) a vyprávěl mu zajímavé vojenské příběhy. "Představuji si, že mezi mou prací cyklistu a prací v armádě je mnoho podobností. Ale nebylo by to vhodné říci, že je to příliš podobné, protože lidé v armádě riskují životy a slouží své zemi, zatímco my jen jezdíme na kolech po Francii oblečeni v elastickém vlákně. "
Rowe ale vidí několik podobností v režimu cyklistu a vojáka. Obě profese se dostávají do rutiny způsobem života, tím jak se stravují, trénují a že soutěží / setkávají se s přibližně stejnými lidmi ve stejnou dobu každý den. Cyklista si tento denní koloběh nejlépe uvědomuje na konci sezóny.
"Někteří lidé na nás mohou dívat jako na hrdiny, že děláme hrdinské činy. Ale my jen závodíme na kolech. Myslím, že největší hrdinové světa pracují v armádě," dodal Rowe.
| Luke Rowe táhne peloton (© Slipstream Sports) |