Lukáš KubišNěmecká sestava Bora - Hansgrohe prožila asi nejdůležitější rok ve své historii. Po obdržení licence World Tour a nalákaní světového šampióna zvýšila svou hodnotu a z výsledkového hlediska má za sebou nejúspěšnější sezonu. Ale ne vždy jí všechno vyšlo podle představ.
Ambiciózní partie kolem generálního manažera Ralpha Denka několik let vytrvala a systematicky pracuje, aby se zařadila mezi nejlepší týmy na světě, a z tohoto pohledu se stala sezona 2017 důležitým milníkem, aby se zařadila mezi nejvíc respektovaná cyklistická seskupení.
| Peter Sagan a Ralph Denk (© BORA - hansgrohe / VeloImages) |
Kvalitu celku zvýšila přestupová politika
Velkou pozornost způsobil příchod Petra Sagana. Duhový dres kladl vysoké nároky nejen na ekonomické hledisko, s čímž si poradil triumvirát Bora - hansgrohe - Specialized, ale i na kvalitu práce, protože Sagan má jen ty nejvyšší cíle a vyžaduje stoprocentní přístup nejen během závodů. V tomto směru si maximálně sedli s Ralphem Denkem. Lídry pro Grand Tour se stali navrátilec Leo König a polský cyklista Rafal Majka, v týmu zůstal i ambiciozní sprinter Sam Bennett. A tato nově vybudovaná partie dokázala výrazným způsobem pozvednout úroveň Bora - Hansgrohe oproti předchozímu období a strhla k tomu i ostatní kolegy.
Německý manšaft se pohyboval v sezoně 2016 na pro - konti úrovni. Jako Bora - Argon 18 získal devět triumfů a José Mendez se stal portugalským šampionem. Po tři vítězství vybojovali Sam Bennett a Phil Bauhaus, ty nejcennější byly etapové triumfy na Critérium International a Kolem Dánska, poté byli úspěšní například na Kolem Ázerbájdžánu a Kolem Rakouska. Bora - Argon 18 nepatřil mezi ty nejsilnější celky v kategorii pro - konti, proto je obdivuhodné, jakým způsobem se dokázal etablovat v krátkém čase ve skupině World Tour.
V ročníku 2017 vybojoval Bora - Hansgrohe až 27 vítězství, plus pět jezdců úřadovalo na domácích šampionátech (Saramotins, Bárta, Juraj Sagan, Mühlberger, Burghardt). Získané triumfy měli svou hodnotu, protože až devatenáct z nich pocházelo z akcí World Tour. Německá sestava byla úspěšná i na Grand Tour. Prosadila se na všech třech nejprestižnějších etapových závodech, na Tour de France dokonce dvakrát, a obrovskou radost jí udělal i mistrovský výkon Petra Sagana v Bergenu. Z tohoto hlediska je jasné, jak velký kvalitativní skok udělala Bora z jednoho roku do druhého.
Sagan, Majka a Bennett potáhli sestavu vítězstvími
Nejsledovanější osobností týmu byl bezpochyby Peter Sagan. Slovenskému jezdci bylo umožněno, aby si s sebou vzal osvědčený podpůrný tým, a na oplátku se od něj čekaly zajímavé výsledky. Světový šampión působil velmi dobře už na Tour Down Under, ale první vítězství v novém dresu dosáhl na Kuurne - Brusel - Kuurne. A právě jarní klasiky byly tím místem, kde měl Sagan zviditelnit svého zaměstnavatele, ale pod vlivem různých okolností se mu nepodařilo získat ani jedno velké vítězství.
Na titul mu nestačil ani skvělý výkon ve finále na Miláno - San Remo a nejlepší výsledek na kočičích hlavách dosáhl na Gent - Wevelgem, kde bral třetí místo. Očekávání byly vyšší než skutečnost, proto nezůstávalo nic jiné, než se soustředit na etapový závod a hlavně Tour de France.
I v roce 2017 Sagan potvrdil, že je mašinou na vítězství na etapových akcích. Po dva triumfy vybojoval na Tirreně, ve Švýcarsku a na BinckBank Tour a jedno vítězství ukořistil v Kalifornii a na Kolem Polska. Úspěšný byl i na tom největším jevišti, Tour de France, kde se prosadil ve spurtu do kopce ve třetí etapě. Ale hned na druhý den byl ze závodu diskvalifikován, což byl šok nejen pro něj samotného a celý tým, ale i pro množství fanoušků. Bora - Hansrohe tedy nemohla využít jeho obrovského potenciálu ani na největší akci na světě.
 Vítězství Petra Sagana na TdF 2017 |
Peter Sagan však sezonu zakončil perfektním způsobem. Nejdřív úřadoval na jednorázovce GP Québec a poté potřetí v řadě vybojoval titul světového šampióna. V ročníku 2017 tak vybojoval Sagan pro Boru jedenáct triumfů a další duhový dres, ale na jarních klasikách a Staré dámě se jim nedařilo podle představ. Jejich vzájemná spolupráce však bude trvat ještě dva roky, což je dostatečný časový prostor, aby si to všechno pěkně vynahradili.
Dalším lídrem týmu byl Rafal Majka, kterého hlavním cílem byl úspěch na Tour de France. V první části sezony zaujal desátým místem na Liége - Bastogne - Liége a s příchodem Staré dámy jeho forma gradovala. Nejdříve to předvedl na Kolem Kalifornie, kde vyhrál jednu etapu a útočil na celkový triumf, ale po ITT se musel uspokojit s druhým místem v GC. Úspěch v klasifikaci nakonec slavil o několik týdnů později. Na Kolem Slovinska byl nejsilnější v královské etapě a do své sbírky přidal druhý titul v kariéře na etapové akci. Dříve se těšil na Tour de Pologne.
| Triumf Rafala Majky ve Slovinsku (© BORA-hansgrohe / Stiehl Photography) |
Na Staré dámě měl vysoké cíle, toužil se dostat na pódium, ale po těžkém pádu v deváté etapě nemohl náležitě využít svou formu a po prvním volném dnu akci opustil. Poté se Majka automaticky zaměřil na Vueltu, ale ještě dříve se dostal do tempa na Kolem Polska a na domácím závodu vybojoval druhé místo v GC. Španělská Grand Tour byla nad jeho síly z hlediska celkové klasifikace, ale zaujal třetím místem na stoupání Xorret de Catí a hlavně etapovým triumfem v horské etapě končící na Sierra de la Pandera. Rafal Majka v této sezoně sice nebojoval o popřední místa v GC na Grand Tour, ale v mnoha případech se předvedl ve velmi dobré formě, což jen zvýší jeho motivaci do následující sezony.
Deset vítězství ukořistil irský cyklista Sam Bennett, který dostal v tomto ročníku několik pěkných příležitostí. Tu největší měl na Giru, kde se čtyřikrát přepracoval na stupně vítězů, ale vytoužený triumf ne a ne přijít. Vítězný účet v této sezoně si otevřel na Paříž - Nice, když ve spurtu třetí etapy porazil Kristoffa s Degenkolbem, ale na další triumf musel čekat až tři měsíce. Bennett se probudil na Kolem Slovinska, kde získal dvě výhry, a poté byl stejně úspěšný i na Czech Cycling Tour. Velmi dobrou výkonnost si udržel i na konci sezony, kdy ovládl jednorázovku Sparkassen Münsterland Giro a v Turecku získal čtyři etapové triumfy. Irský jezdec ukázal svůj potenciál a na P-N potvrdil, že může porážet i velká sprinterská jména, takže úspěch na Grand Tour se může brzy dostavit.
| Triumf Sama Bennetta na Paříž - Nice (© BORA-hansgrohe / Stiehl Photography) |
Příležitost dostávali i další jezdci
Velmi špatnou sezonu má za sebou Leo König, který se po dvou letech v týmu Sky vrátil do známého prostředí a měl útočit na vysoká místa v GC na třítýdenních závodech, a to hlavně na Giru. Hned v lednu mu však situaci zkomplikovaly zdravotní problémy s kolenem, které ho vyřadily téměř na celou sezonu. Neúspěšný návrat předvedl na Dauphiné, kde odjezdil jen necelé tři etapy, poté mu to nevyšlo na Clasica San Sebastian a na zářijových italských jednorázovkách, ale světýlko naděje mu dodaly finální závod sezony v Turecku a Tour of Guangxi, kde dokázal zvládnout plnou porci. Ani netřeba připomínat, že český jezdec bude mít ohromnou chuť, aby se v roce 2018 vrátil na ztracené pozice.
Na začátku roku na Tour Down Under se vytáhl Jay McCarthy. Před domácími příznivci skončil třetí v pořadí a znovu přesvědčil, že krátké a intenzivní kopce mu velmi sedí. V následujícím závodu už neměl takovou razanci, ale působil moc dobře jako spolehlivý pomocník. Své úkoly si svědomitě plnil Maciej Bodnar a třešničkou na dortu byl jeho výkon v marseillské časovce na Tour de France, kde mu nestačili ani Kwiatkowski s Froomem.
| Maciej Bodnar na Strade Bianche (© BORA-hansgrohe / Stiehl Photography) |
Patrick Konrad se ukázal ve výborném světle na Kolem Baskicka, v silné konkurenci finišoval na sedmém místě v pořadí, a rakouský jezdec se objevil v Top 10 i na Abu Dhabi Tour. V několika momentech překvapil jeho 25-letý krajan Lukas Pöstlberger. Památným zůstane jeho senzační triumf v první etapě na Giru, kdy na posledních stovkách metrů nachytal peloton a všem sprinterům ukradl růžový dres. Jeho etapový triumf a maglia rosa byly pro Boru velkou událostí. Pöstlberger se velmi dobře jevil i na kočičích hlavách. Aktivní jízdou vybojoval páté místo na E3 Harelbeke a dobře si vedl i na Dwars Door Vlaanderen s patnáctým místem.
Potenciál ukázal i další rakouský borec Gregor Mühlberger. Ve věku 23 let se stal národním šampiónem v kategorii Elite, ovládl klasiku Rund um Köln, když ve finále zaskočil odolné sprintery, a pěkný výsledek dosáhl na Kolem Slovinska čtvrtým místem v pořadí. Talentovaný cyklista měl před sebou průnik do Top 10 i na Kolem Turecka, po královské etapě mu patřilo osmé místo, ale náhlá nemoc ho vyřadila z dalších bojů. Bora si vychovává i mladého německého cyklistu Pascala Ackermana. Talentovaný sprinter sbírá zkušenosti na důležitých závodech a nejlepší koncovky předvedl na evropském šampionátu, kde obsadil čtvrté místo, a v silné konkurenci na Scheldeprijs protnul pásku na páté pozici.