Quick-Step Floors dominoval v počtu vítězství i šestý rok po sobě, proč?

 

Belgická sestava disponuje vítěznou mentalitou a hlavní zásluhu na tom má generální manažér Patrick Lefevere. Ten si vybírá do svého manšaftu takové jezdce, kteří mají touhu bojovat o ty největší výhry, a zároveň buduje silný kolektiv, aby lídři dostávali co nejlepší podporu přímo na trati. Další devízou tohoto zkušeného manažera je to, že navzdory poměrně časté fluktuace cyklistů dokáže přitáhnout do týmu takové jezdce, kteří dokážou udržet vysoký výkonnostní standard Quick-Step Floors. 

   

Se směřováním a fungováním týmu je velmi spokojen i jeho majitel Zdeněk Bakala, který prodloužil své sponzorství minimálně do roku 2020. Český podnikatel vyzdvihuje hlavně strukturu týmu, protože „Quick-Step Floors pracuje s velkými cyklistickými jmény, které dokážou vyhrávat klasiky a hrát důležitou úlohu na Grand Tour a také na týdenních etapových závodech. Je to velmi vyrovnaný tým, který má ve svých řadách skutečné hvězdy, ale i talentované jezdce, kteří dokážou překvapit.“

 

 

 

 

Série s největším počtem triumfů v jednom ročníku odstartovala v sezoně 2012. V té době prožíval jedno ze svých nejlepších období v kariéře Tom Boonen, který triumfoval na všech hlavních kostkových klasikách E3, G-W, Kolem Flander a Paříž - Roubaix. Belgický jezdec měl skutečně fantastickou formu, do týmu přinesl i celkový titul na Kolem Kataru či úspěch na jednorázovce Paříž - Brusel.

 

V roce 2012 se v Quick-Stepu sešla výborná partie zkušených borců, kteří jezdili ve velmi dobré formě. Tony Martin ovládl akce Tour of Belgium a Tour of Beijing a byl hlavním strůjcem  úspěchu v týmové časovce na světovém šampionátu ve Valkenburgu. V tomto zlatém týmu se představili Boonen, Chavanel, Terpstra, Vandewalle a Peter Velits, přičemž tato sestava vzbuzuje respekt i s odstupem času. Peter Velits dosáhl v tomto ročníku ještě jednoho velkého úspěchu, když vybojoval celkový triumf na Kolem Ománu.

 

Další úspěch v celkovém pořadí vybojoval Levi Leipheimer, který úřadoval na Tour de San Luis, ale americký jezdec se v belgické sestavě zdržel jen krátce. Příčinou byla Armstrongova kauza. Tým Quick-Step považoval ročník 2012 za velmi úspěšný, ale do následujících let potřeboval zlepšit svou údernost na GT. V sezoně 2012 se těšil na třítýdenním závodu jen jednou, na Vueltě ovládl šestnáctou etapu Dario Cataldo. Proto do sestavy přibyl Mark Cavendish.

 

 

 

 

Britský jezdec se velmi rychle ztotožnil s hodnotami belgického seskupení a v roce 2013 začal triumfovat, kde se dalo. Suverénně dominoval na Kolem Kataru, triumfoval na T-A, ale jeho hlavní úspěchy přišly na GT. A to byl záměr jeho spojení s Quick-Stepem. Cavendish zvítězil pětkrát na Giru a dvakrát na Staré dámě, v tomto směru jasně pozvedl fungování belgického týmu. A k dobrým výkonem strhl i své kolegy. Tony Martin a Matteo Trentin vyhráli po jedné etapě na TdF a Zdeněk Štybar triumfoval na Vueltě. Český jezdec měl tehdy výbornou formu, na Eneco Tour ovládl celkovou klasifikaci a k tomu přidal dvě vítězné etapy.

 

Na druhé straně se jim nedařilo na kočičích hlavách, komplikace Toma Boonena se ukázaly jako fatální pro celý tým. Ale alespoň nezklamal Sylvain Chavanel, který podruhé po sobě ovládl akci Tři dny De Panne-Koksijde. Mezi hlavní postavy týmu v této sezoně patřil Tony Martin, který dominoval na Volta ao Algarve, vyhrával časovky napříč celým ročníkem a opět se zasloužil o triumf na světovém šampionátu v TTT. Ve vítězné sestavě stejně tak nechyběl Peter Velits. V roce 2013 se prezentoval dobrými výkony i Gianni Meersman, belgický odolný sprinter ukořistil etapy v Katalánsku a Romandii.

 

 

 

V sezoně 2014 se v plné míře na velkých akcích neprosadili Cavendish s Boonenem, ale pro belgickou sestavu to nebyl problém, protože ta se mohla opřít o širokou základnu kvalitních jezdců. Cavendish byl silný v první části ročníku, dařilo se mu v Turecku, Kalifornii a ve Švýcarsku, ale nebyl úspěšný na GT, protože na Tour de France spadl hned v první etapě a na akci skončil. Boonen už nebyl tak výrazný na kostkách po předchozích zdravotních problémech, i když vyhrál K-B-K, ale na klasikách ho nahradil Niki Terpstra, který ovládl Paříž - Roubaix a předtím i Dwars door Vlaanderen. A belgický závodník byl úspěšný i na Kolem Kataru, kde tradičně vyčnívá jeho dlouholetý zaměstnavatel.

 

Quick-Step se neobešel naprázdno ani na Grand Tour a bylo zajímavé, že na všech třech akcích ovládl časovku. Na Giru byl úspěšný Urán a TdF s Vueltou si vychutnal Tony Martin. Německý jezdec měl v této sezoně opět výbornou formu, na Staré dámě vyhrál i klasickou etapu a dohromady triumfoval v sedmi časovkách. Jenže tato fazóna mu nevydržela až do světového šampionátu, kde byla přerušena jeho vítězná série v ITT a ani Quick-Step nezískal v Ponferradu třetí titul v TTT. Podruhé v řadě vyhrál etapu na TdF Trentin, nenápadné vítězství získával Meersman a své příležitosti dokázal využít i Van Keirsbulck, ale pro belgickou sestavu bylo nejpodstatnější to, že se začali tlačit dopředu talentovaní cyklisté.

 

 

Souboj Kwiatkowského se Saganem na Strade Bianche 2014

 

 

Průlomový ročník zažil Michal Kwiatkowski, který ovládl klasifikaci na Volta ao Algarve se dvěma vítěznými etapami a následně byl nejsilnější na Strade Bianche. Polský jezdec si udržoval výbornou formu během celého roku a úspěšnou sezonu nakonec zakončil titulem světového šampionátu. V belgické sestavě tak zůstával duhový dres, v předchozích dvou letech ho nosil Tony Martin v časovce. O svých kvalitách dali vědět i Julian Alaphilippe, který získal etapu na Tour de l'Ain, a Petr Vakoč, který pro změnu triumfoval ve druhé etapě na Kolem Polska, takže budoucnost týmu byla zabezpečena.

 

I v roce 2015 belgická sestava vyhrávala jako na běžícím pásu. Velkou zásluhu na tom měl znovu Mark Cavendish, který získal až čtrnáct výher, ale jen v jednom případě se těšil na Grand Tour, když si podmanil sedmou etapu na TdF. Britský cyklista garantoval stabilní počet vítězství, ale podobně jako v předchozích sezonách ho doplňovalo několik kolegů. Na Staré dámě ulovili triumf i Tony Martin a Zdeněk Štybar, český jezdec měl v roce 2015 velmi dobrou formu. Kromě úspěchu na nejslavnější akci světa ovládl klasiku Strade Bianche a dvakrát se prosadil na Czech Cycling Tour, přičemž v celkové klasifikaci tu dominoval Petr Vakoč. Quick-Step se neobešel naprázdno ani na Giru, v závěrečné etapě sprintery zaskočil Matteo Trentin.

 

V této sezoně se jim dařilo i na jednorázovkách. Kwiatkowski byl nejlepší na Amstel Gold Race, Urán triumfoval v Québecu, Cavendish získal K-B-K, Trentin se těšil na konci sezony na Paříž - Tours a těsně předtím se předvedl ve výborném světle i Boonen, který si zlepšil náladu výhrou na Sparkassen Münsterland Giro. A když do týmového konta přibyly i celkové triumfy na Dubai Tour (Cavendish), Kolem Kataru a Tour de Wallonie (dvakrát Terpstra), belgické seskupení jen potvrzovalo svou vítěznou variabilitu.

 

 

 

 

V ročníku 2016 došlo k důležité personální výměně, když Marka Cavendishe nahradil Marcel Kittel a německý sprinter dokázal nasednout do rozjetého vlaku požadovaným způsobem. Vládl na Dubai Tour, vytáhl se na Scheldeprijs a ukořistil dvě etapy na Giru, ale na tom nejdůležitějším jevišti, Tour de France, se prosadil jen jednou. Kittel zapadl do belgické sestavy, ale své nejlepší výkony si nechával až na druhou sezonu strávenou v jejím dresu. Jako výborné rozhodnutí se ukázalo angažování Fernanda Gaviriy, který hned v premiérovém ročníku mezi profesionály vybojoval několik pěkných výsledků. Kolumbijský sprinter vyhrál etapu na Tirrenu, dvakrát se prosadil na Kolem Polska a v závěru ročníku si polepšil o dva triumfy na jednorázovkách Primus Classic a Paříž - Tours, takže si dokázal okamžitě vybudovat respekt.

 

O vítězství se postarala i stará-známá jména jako Terpstra, který se stal celkovým vítězem na Eneco Tour a ovládl jednorázovku Le Samyn, na dvou známých klasikách RideLondon Classic a Brussels Cycling Classic byl úspěšný Boonen a dařilo se i Meersmanovi, který se dvakrát vytáhl na Vueltě. Výkonnostní růst předvedli Vakoč, český cyklista vyhrál Brabantský šíp a francouzské akce Classic Sud Ardéche a Drôme Classic, a Alaphilippe, který se vytáhl celkovým triumfem na Kolem Kalifornie.

 

 

Julian Alaphilippe v Kalifornii (© Etixx - Quick-Step / Tim de Waele)

 

 

V této sezoně se začal Quick-Step prosazovat i v kopcovitých či horských etapách, co do té doby nebylo zvykem. Gianluca Brambilla vyhrál po únicích náročnou etapu na Giru a Vueltě, Daniel Martin ovládl cílové kopce ve Valencii a Katalánsku, zajímavou etapu ukořistil i Bob Jungels v Ománu, takže belgická sestava se posilnila o vhodné vrchaře, kteří byli schopni rozšířit její pole působnosti.

 

I v aktuálním ročníku 2017 prožili mimořádně úspěšné momenty. Výrazným způsobem se jim dařilo na třítýdenních závodech, kde předvedli skvělé výkony Gaviria (čtyři výhry na Giru), Kittel (pět triumfů na TDF) a Trentin (tři vítězné etapy na Vueltě). Kromě toho byl Kittel dominantní na Dubai Tour se třemi výhrami a celkovým triumfem a znovu byl nejrychlejší na Scheldeprijs. Gaviria vybojoval několik výher v San Juan a na Tour of Guangxi a Trentin přidal ještě vítězství na Paříž - Tours a Primus Classic.

 

 

Kittelova rychlost v 11. etapě na TdF 2017