Lukáš KubišV roce 2017 jsme na těch největších akcích viděli mimořádná představení. Monumenty, Grand Tours a také světový šampionát nabídly krásné souboje, ve kterých se dokázali prosadit jen ti nejlepší.
Gilbertova krasojízda na Ronde
Nebývá zvykem, aby monument na kočičích hlavách rozhodl sólový útok z velké vzdálenosti. Philippe Gilbert se po pěti letech představil na Kolem Flander a svou účast si chtěl patřičně vychutnat. Z hlavní skupiny zaútočil na legendárním stoupání Kapelmuur a v samotném finále strávil osamocen v čele závodu více než padesát kilometrů. Jen málokdo věřil, že Gilbert může dotáhnout do úspěšného konce takovou dalekosáhlou akci, zvláště když ho stíhali hlavní favorité Sagan s Avermaetem. Strhující zápletku nakonec rozhodl Saganův pád a Ronde van Vlaanderen znovu nabídlo skvělou cyklistiku se vším, co k tomu patří. Gilbertova vítězná jízda připomněla Boonenův parádní kousek, který předvedl na Paříž - Roubaix v roce 2012, a bylo symbolické, že právě Boonen pomohl Gilbertovi rozjet akci na Kapelmuure a stál u zrodu jeho velkého triumfu.
 Gilbert si vychutnává výhru na Kolem Flander |
Sekundové finále na Paříž - Nice
Na prestižní francouzské akci se o dramatickou koncovku postaral Alberto Contador. Před závěrečnou etapou se nesmířil s půlminutovou ztrátou na vedoucího Sergia Henaa a zaútočil tak, jak ho známe, na předposledním kopci padesát kilometrů před cílem. Lídr závodu se dostal pod velký tlak, Pistolerův atak měl ohromnou kvalitu, španělský jezdec v podstatě sám držel na uzdě všechny ostatní favority. Na závěrečném stoupání a v rozhodujícím sjezdu se bojovalo o každou jednu vteřinu. Finální rezultát přišel až na cílové pásce a nakonec byl příznivější pro Sergia Henaa, který ubránil vedoucí pozici o dvě vteřiny. Contadorova živelnost vytvořila výborné cyklistické divadlo a musela pořádně zaskočit kolumbijského cyklistu, který určitě nečekal, že bude s takovými problémy hájit celkem pohodlný náskok v čele klasifikace.
Valverdeho koncovky na ardenských klasikách
Na ardenských polích platilo staré-známe. Všichni ví, co udělá ve finále Alejandro Valverde, ale nikdo mu nedokáže zabránit, aby si podmanil Valonský šíp a Liége - Bastogne - Liége. Španělský cyklista je osudově spojen se stoupáním Mur de Huy. Přesně ví, kdy má začít sprintovat v náročném finále, a také ve věku 36 let si drží takovou výkonnost, že je na pásce nepřekonatelný. Ani na L-B-L ho nikdo nechce mít u sebe v závěrečném spurtu do kopce, proto jsme mohli vidět překvapující pokus Daniela Martina, který chtěl zaskočit Valverdeho brzkým pohybem. Ale zkušený Valverde i tak našel potřebné nohy a správný okamžik, aby si poradil s dotíravým irským soupeřem. Valverdeho ardenské království se tak ubránilo před další nepřátelskou invazí.
| Valverde vyhrává na L-B-L |
Dumoulinova přírodní toaleta na Giru
Italská Grand Tour patřila mezi nejlepší závody v sezoně 2017 a určitě k tomu pomohl i sympatický výkon Toma Dumoulina, který na trati zažil několik vzrušujících momentů. Jeden z nich se odehrál v nejtěžší etapě, která obsahovala dvojnásobný přechod přes Stelvio. Těsně před finálním přechodem přes zmiňované stoupání Dumoulin nepůsobil nejlepším dojmem a zanedlouho se všichni přesvědčili proč. Lídr závodu musel seskočit z kola a hned u silnice „si ulevit“. Není třeba připomínat, že tato vynucená přestávka přišla v nejhorší možné době a že záběry růžového dresu v netradiční poloze obletěly celý svět. Tom Dumoulin však tuto komplikaci překonal s grácií. Stelvio mohlo pochovat jeho šance v klasifikaci, ale po bojovném výkonu nejenže zůstal ve hře, ale udržel i růžový dres. A to byl jeden z rozhodujících okamžiků celé akce.
| Nejdelší minuta Toma Dumoulina v růžovém dresu |
Šest milimetrů na konci sedmé etapy Tour de France
Sprinterskou koncovku ve městě Nuits-Saint-Georges rozhodl nejmenší rozdíl v historii Staré dámy. Souboj mezi Marcelem Kittelem a Boassonem Hagenem rozhodlo šest milimetrů, které zahrály ve prospěch německého závodníka. Na tento rozdíl nestačila ani klasická cílová fotografie, rozhodčí se při určování vítěze třetí etapy pořádně zapotili. Jen v cyklistice se může přihodit, že 213-kilometrovou štreku rozhodne zanedbatelných šest milimetrů.
| Foto-finiš sedmé etapy TdF |
Saganova diskvalifikace na Staré dámě
Jedna z nejvýraznějších postav posledních ročníků Tour de France nebude v dobrém vzpomínat na edici 2017. Peter Sagan místo očekávaného rekordního šestého zisku zeleného dresu putoval domů již po čtyřech etapách. Jeho osudová kolize s Markem Cavendishem přesáhla hranice Grand Tour. Diskutabilní kolize a diskutabilní rozhodnutí o diskvalifikování světového šampióna rezonovaly ještě dlouho po skončení Staré dámy a emoce, které vyprodukovaly, patřily k tomu nejsilnějšímu, co cyklistika nabídla v ostatním období.
Spektakulární pády na Grand Tour
Na třítýdenních závodech platí ohraná písnička, že některého z hlavních favoritů z akce vyřadí nešťastný moment. Jinak tomu nebylo ani v této sezoně. V deváté etapě na Giru téměř zkolaboval tým Sky, když se ocitli na zemi jeho lídři Geraint Thomas a Mikel Landa. Britský jezdec se už nezotavil ze svého pádu a velmi rychle se skončila mise závodníka, který měl potvrdit status černého koně akce. Stejný osud postihl Alejandra Valverdeho a Richie Porteho na TdF. Oba dva měli na Staré dámě vysoká očekávání. Agresivní trasa vyhovovala španělskému cyklistu a jeho australský soupeř si mohl užívat životní formu. Ale Valverde se na závodu nestihl ani zapotit, klouzavá otevírací časovka mu velmi rychle sbalila kufry, a Porte doplatil na jeden z nejkritičtějších úseků v edici, když nezvládl dravý sjezd po stoupání Mont du Chat. Odstoupení favoritů jsou součástí cyklistiky, ale nikdy nepotěší, když je ze hry vyřadí loterie.
Contadorova rozlučka na Anglíru
Španělský závodník se s kariérou plánoval rozloučit směrodatným způsobem a jeho vítězný marš na Anglíru do tečky splnil jeho přání. Jedno z nejtěžších stoupání na evropském kontinentu a charismatický atak z velké vzdálenosti vytvořili z dvacáté etapy na Vueltě přitažlivé představení, které ještě naposledy nabídl El Pistolero. Jen málokterý cyklista má takovou kuráž, aby zaútočil na Anglíru na vlastní pěst, do tohoto triumfu byla zhmotněna celá jeho aktivní jízda, kterou servíroval během své kariéry.
| Contador dobývá Anglíru |
Froomove double na Tour a Vueltě
Britský jezdec se dostal na vrchol svých sil a po několikaletém budování výkonnosti dokázal úspěšně dobýt Tour de France a Vueltu. Chris Froome našel způsob, jak ovládnout Starou dámu a přitom se nevyčerpat natolik, aby ztratil energii na červený dres. Precizní strategií se mu to nakonec podařilo a jeho double má historickou hodnotu, protože na podobně vysoké úrovni dokázalo jezdit v jednom ročníku jen několik vyvolených. Naposledy ukořistil dvě výhry na GT v jednom roku Marco Pantani v sezoně 1998 a dvojici TdF a Vuelta si dokázali doteď podmanit jen Jacques Anquetil (1963) a Bernard Hinault (1978). Není divu, že po vyrovnání úspěchů těchto legendárních cyklistů narostli Froomovi křídla a chce pokračovat ve velkých věcech.
Saganův třetí světový titul
Třetí různé dějiště, třetí odlišný profil, ale stejný vítěz. Peter Sagan si uzurpoval světový šampionát i do třetice, na zájmy ostatních žadatelů nebral žádný ohled. Pokrové finále v Bergenu, kdy se do posledního okamžiku rozhodovalo o tom, zda vsadit na útok, anebo šetřit energii na sprint, dostalo některé cyklisty do úzkých, ale ne slovenského závodníka. Na konci akce udělal všechno správně, těsně před cílem se dostal do nejvýhodnější pozice na sprint jakoby mávnutím kouzelného proutku, a poté na pásce hodil kolo mistrovštěji než Kristoff. Byl to jeden z nejsilnějších momentů celého ročníku, protože nikdo v historii nevyhrál třikrát za sebou mistrovství světa, a Saganovi se to podařilo právě v té sezoně, v níž prožil těžké chvíle na jarních klasikách a Tour de France. A to dodalo jeho historickému triumfu ještě větší aureolu.
| Finále v Bergenu |