Giro: Peloton ve čtvrtek neměl dostatek vůle na likvidaci úniku, vyhrál Dillier

 

profil etapy (© giroditalia.it)

 

 

Ještě nikdy netrvalo Giru, aby se na pevninskou část Itálie dostalo až v šesté etapě a sedmém dni od startu. Po Sardinii a Sicílii přišel na řadu region Kalábrie a start v jeho největším městě Reggio di Calabria. Odtud se dnes peloton vydal na 217 kilometrů směrem do Terme Luigiane, kde se očekával zajímavý dojezd.

 

Navzdory různým zdravotním problémům více závodníků, většinou po pádech, dnes odstartovalo všech 191 lidí včetně Adama Hansena (Lotto Soudal), který nejen že jezdí už sedmnáctou Grand Tour v řadě ale dnes i slaví 36. narozeniny. Dnes měl za úkol pomoci kolegům k druhému triumfu na tomto závodu, ale možná to zkusí i sám, protože dojezd byl náročnější než obvykle a těžko se tipoval závěrečný vývoj i to, na koho ze svých sestav vlastně jednotlivé celky půjdou.

 

V úniku se objevili velmi zajímaví lidé Mads Pedersen a Jasper Stuyven (2x Trek-Segafredo), Silvain Dillier (BMC), Lukas Pöstlberger (Bora) a Simone Andreetta (Bardiani-CSF). Odskočili poměrně jednoduše, protože jsme neměli informace o žádných jiných skupinách, které by se vpředu nacházely dřív a neprošla ani půlhodina a už tato jména Radio Tour hlásilo vpředu. Vypracovali si postupně osm minut výhody.

 

V pelotonu bylo trochu sporné, zda Quick-Step odpracuje tolik jako obvykle tým s lídrem závodu, protože Jungels měl pouze malý náskok na čele a v tom "puncherském" závěru mohl velmi snadno o dres přijít. Pro ně bylo proto možno výhodnější, aby pustili únik, který Lucemburčana neohrožoval. Do karet mohl promluvit i vítr. Šlo se dnes téměř celý den u moře a rozhodne se nedalo mluvit o bezvětří.

 

Prvních sto kilometrů vypadalo tak jak jsme předpokládali. Quick-Step si dával na čas, pokud táhl, tak hlavně symbolicky a viděli jsme již v časných fázích etapy, že se o tempo staraly různé týmy - zejména Cannondale, Movistar, Sky, tedy celky, které zabíjely dvě mouchy jednou ranou, protože chtěly jezdit vpředu i kvůli větrné hrozbě. Zejména světle zelení se zde cítí mimořádně dobře. Po problematických sezónách zde mají odhodlaný tým s Formolom, Woodsem i Villellou, kterým dnešní závěr papírově seděl.

 

Několik vrchařů si dnes věřilo. Thomas, Yates nebo Pinot už vícekrát ukázali, že vědí v takovém terénu uspět a kromě několikavteřinové výhody na soupeře určitě chtěli poprvé v životě získat i maglia rosa. Jejich týmy jezdili pozorně v přední části hlavní skupiny.

 

 

 

Že jde o zvláštní etapu ukazovala i situace na čele pelotonu, který táhly jezdci Willieru Triestina a Cannondale - Drapac, což jsou týmy, které toto obvykle nedělají. Ostatní týmy vyčkávali. Čtyřicet kilometrů před cílem měli jezdci v úniku náskok pěti minut a mohli živit naděje na úspěch. Byli to zkušení závodníci, kteří už v minulosti co to dokázali. To si uvědomoval i Andreetta z Bardiani, který se vpředu asi cítil jako páté kolo ve voze ve společnosti známých lidí a přestal střídat. Vždyť Pöstlberger před pár dny oblékal růžový dres, Stuyven loni vyhrál velkou klasiku Kuurne-Bruxelles-Kuurne, Dillier sice nemá velký triumf, ale vícekrát byl k němu blízko.

 

Čelní pětka šla pěkně pohromadě už téměř dvě stě kilometrů a ve velmi rychlém tempu. Cíl se očekával o půlhodinu dříve než podle itineráře. Každý měl ale různé množství sil. Viděli jsme v úterý, že Polanč disponoval mnohem vyšším fyzickým fondem než jeho soupeři. Proto jsme ani jednoho z čelních borců nemohli odepisovat v závěru a přestože bylo jasné, že půjdou krátký cílový kopec pomaleji než lidé z pelotonu, nemuseli by až tak výrazně a možná jim náskok bude stačit.

 

Také v poslední hodině se o tempo balíku starali lidé z Willieru, což vypadalo trochu zoufale. Quick-Stepáci se usmívali pod vousy a našetřili na cílovou pomoc Jungelsovi. Věděli, že bonifikace jejich soupeřům zřejmě nepomohou, protože únik to zvládne. Deset kilometrů před páskou měla pětka k dobru více než dvě a půl minuty.

 

Sedm kilometrů před páskou přišlo první náročné kilometrové stoupání, které pořádně vyčerpalo čelní partii. Odpadl v něm Mads Pedersen. Balík vedli Rojas i Gaviria a přestože šli rychle, rozhodně nevypadaly tak, že jdou po krku úniku. Ti už to měli na dosah.

 

Těsně před krátkým sjezdem nastoupil Stuyven, Dillier se ho chytil hned, Pöstlbergerovi to chvíli trvalo. Andreetta už nestačil. Byla to jakási předzvěst závěrečného souboje. Ten začal kilometr a půl před páskou, když přišel 5,3-procentní kopec. Začali ale dost brzy taktizovat. Nikdo z nich nechtěl jít na první pozici a táhnout soupeře. Nakonec to padlo na Pöstlbergera, ale když dvě stě metrů před páskou nastoupil Dilier, neměl šanci jít za ním. Stuyven ale ano a přestože se zdálo, že Švýcara vyhákuje a na pásce předčí, těsně se mu to nepodařilo.

 

Rakušan dojel třetí, spíše zlomenému Italovi se ještě podařilo brát aspoň čtvrté místo. Favority přivedl na pásku Kanaďan Michael Woods z Cannondale se ztrátou 39 vteřin a za ním už následovali top favorité v počtu 25 kusů. Byl tam i Jungels, který si bez problémů udržel nejcennější dres a žádné změny v Top 10 nenastaly.

 

Dnes peloton jednoduše neměl dostatek vůle na dohánění úniku. Ano, byl sestaven z kvalitních závodníků a ti si po dvousetkilometrovém větrání triumf zasloužili, ale v balíku byla spíše bitva o to, kdo táhnout nebude než o to, kdo ano. Radovat se tak mohl Silvain Dillier, který ještě v závodech World Tour etapu nevyhrál, ale už vícekrát v únicích šel tento skvělý tempař za úspěchem.

 

Neměnili se ani držitelé ostatních dresů. Fialový zůstal Gaviriovi, přestože právě Pöstlberger se Stuyvenem se k němu výrazně přiblížili. Polanč bude nadále nosit modrý a Yates bílý, který ale patří Jungelsovi.

 

 

Vyjádření Silvaina Dilliera v televizním přenosu (vítěz etapy)

"Neuvěřitelné. Dlouho jsem se snažil vyhrát etapu na velkých závodech, ale nikdy to dosud nevyšlo, vždy se stalo něco, co mi to zmařilo. Já potřebuji takové etapy s náročnějším závěrem, takže jsem cítil šanci, ale Jasper je velmi silný závodník a dával jsem si na něj velký pozor. Velmi velmi jsem šťastný, že jsem ho porazil."

 

 

 

 

 

 

Video

 

 

Po příchodu na Apeninský poloostrov se šestá etapa uskuteční v regionu Kalábrie. Peloton opět čeká přes dvě stě kilometrů, většina z nich se nachází na pobřeží Tyrhénského moře. Dvě ze stoupání v první části etapy neobsahují náročné úseky, ale poslouží snaživým uprchlíkům, aby zvelebili svůj náskok před balíkem.  Pak je připravených téměř osmdesát kilometrů na úplné rovině, ale finiš nebude určen pro sprintery. Ve finále jsou nachystaná tři stoupání, která si vychutnají výbušní jezdci.  Rozhodující momenty odstartuje horská prémie San Miceli, po krátkém sjezdu je připravený menší kopec Cariglio (1,5 km; 7 %), po kterém zůstává do cíle dvanáct kilometrů.  Ale kandidáti na etapový triumf budou šetřit energii až na cílový kopeček Terme Luigiane (1,8; 5,8 %), jehož poslední kilometr neklesne pod osm procent. A to opravdu představuje ideální šanci pro puncheury.