Giro: I 8. etapa sedla uprchlíkům, prosadil se Gorka Izagirre, Jungels zůstává růžový

 

profil etapy (© giroditalia.it)

 

 

Osmá etapa slibovala další napínavé vyvrcholení a opět se mělo závodit v příjemných podmínkách. I když se jezdilo na pobřeží Jaderského moře, vítr neměl být natolik silný, aby v balíku vytvořil paniku, a cyklisté se mohli radovat ze slunečného dne.

 

Na startu všichni věděli, že to může být etapa pro uprchlíky, proto jsme byli svědky drsného boje o vytvoření vedoucí skupiny. Na úvodních čtyriceti kilometrech se však nikdo nedokázal odpoutat od pelotonu, do úniku se snažili skočit i Jan Bárta, Agnolo, Mohorič nebo Pozzatto. Úvodní momenty se odehrávaly ve vysoké, 55-kilometrové rychlosti. V pelotonu panovala ostražitá situace, protože mnozí borci číhali na klíčový pohyb a na druhé straně některé celky nechtěli pustit dopředu nebezpečné cyklisty.

 

Pak se dostala dopředu početná skupina, ve které se nacházeli Bárta (Bora - Hansgrohe), Didier (Trek - Segafredo), Sbaragli (Dimension Data), Paterski (CCC Sprandi), Samoilau (CCC), De Buyst (Lotto-Soudal), Kuznetsov (Kaťuša Alpecin), Ferrari (UAE Team Emirates), Maestri (Bardiani), Albanese (Bardiani), Keisse (Quick-Step), Juul-Jensen (Orica - Scott), Howes (Cannondale - Drapac). Ale útoky v balíku pokračovaly a nastupovalo se i na čele závodu.

 

Tato 13-členná skupina nakonec odolala ataku ze strany pelotonu a zůstala na čele závodu, ale doplnili ji ještě tři závodníci Postlberger, Muhlberger (oba Bora) a LL Sánchez (Astana). Tuto selekci promeškal domácí celek Wilier Triestina, který chtěl dostat svého borce do úniku, a nyní už jen bezmocně honil silnou vedoucí skupinu.

 

Ostatní celky byly se složením čelní skupiny spokojené a uprchlíkům by nechaly dostatečnou volnost, ale Wilier tlačil na pilu a následně se k nim přidal i RusVelo, který rovněž neměl zástupce v úniku. Jejich šance na eliminaci brejku byla minimální, ale v balíku udržovaly vysokou rychlost.

 

Nebýt snahy Wilieru a RusVela, tak vedoucí skupina by to měla výborně rozehrané. Nejvýše postaveným mužem v úniku byl Muhlberger, který v pořadí zaostával 10:35, proto nebyl nebezpečný pro Quick-Step Floors. Na čele měly svého závodníka i Cannondale - Drapac a Dimension Data, které tak nemusely pracovat v pelotonu jako v šesté etapě. Díky rusko-italské koalici však náskok vedoucí skupiny nepřeskočil dvě minuty.

 

Na pozitivní vlně se nadále držel tým Bora-Hansgrohe, který dostal do úniku tři jezdce. Vpředu se koněčně objevil Jan Bárta, který mohl velmi pomoci svým mladším kolegům. Po dvou výborných představeních se na čele opět ocitl Lukas Postlberger, kterému by mohl vyhovovat klasikářský finiš. V závěru se mohli prosadit i LL Sánchez, Sbaragli, Juul-Jensen nebo Howes, takže v tomto směru jsme viděli kvalitu i ve vedoucí skupině.

 

Na první rychlostní prémii se prosadil Keisse, který bránil lídrovskou pozici v bodovací soutěži Fernanda Gaviriy, druhé místo vybojoval Postlberger. Na začátku stoupání Monte Sant Angelo měli uprchlíci k dobru už jen jednu minutu a bylo otázkou, kteří z nich vydrží na čele závodu i po tomto dnešním nejtěžším kopci.

 

Na tomto stoupání sa osamostatnil na čele závodu LL Sánchez a vedoucí skupina se rozbila. A protože peloton nebyl velmi daleko, i zde se objevilo několik pokusů. Jeden z nich předvedl Giovanni Visconti (Bahrain Merida) a na Monte Sant Angelo se situace zcela změnila. 

 

Na vrcholu se jako první objevil LL Sánchez, který si vypracoval minutový náskok před skupinou pronásledovatelů. V ní se již nacházeli Conti (UAE Abu Dhabi), Sbaragli (Dimension Data), Visconti (Bahrain Merida), Villella (Cannondale), Didier (Trek), Postlberger, Muhlberger (oba Bora), Samoilau (CCC Sprandi) a tito borci si mohli vychutnávat minutový rozdíl na hlavní balík. Tam favorité jezdili v klidné atmosféře.

 

V klesání se přidali do druhé skupiny i Chevrier (Ag2r), Izagirre (Movistar), Rovny (RusVelo), a Amezqueta (Wilier), takže RusVelo a Wilier přece jen dostaly své jezdce před peloton. LL Sánchez pak počkal na druhou skupinu, nemělo smysl, aby jezdil tak dlouho sám na čele závodu. V této nové vedoucí partii byl nejvýše postaveným jezdcem Valerio Conti, který ztrácel v pořadí jen 2:10 na Jungelse, takže Quick-Step nemohl zcela vypustit druhou část etapy.

 

Sedmdesát kilometrů před páskou ztrácel peloton dvě minuty, z jeho řad následně atakovali Boem a Barbin z Bardiani. A tato dvojice to dokázala dotáhnout na čelo závodu. Tým Quick-Step Floors pak přestal kontrolovat vedoucí skupinu, což byla šance nejen pro Contiho, aby si vybojoval růžový dres, ale pro všechny uprchlíky. Belgická sestava asi usoudila, že nezáleží na tom, zda Jungels ztratí maglia rosa dnes nebo zítra na Blockhaus.

 

Na druhé horské prémii klesl náskok uprchlíků na tři minuty, postaral se o to Quick-Step Floors, který se nakonec nechtěl zříci růžového dresu. Nejvíce horských bodů získal LL Sánchez. Závodníci měli před sebou jednodušší pasáž, která je měla přepravit do zajímavého finále. Quick-Step Floors opravdu výrazně zvýšil tempo hlavní skupiny, což začalo znervózňovat jezdce v úniku.

 

Druhou rychlistní prémii si nenechal vzít Valerio Conti, který si polepšil v pořadí o tři vteřiny. V tom okamžiku již byla rozdělena vedoucí skupina a Contimu dělali společnost pouze Muhlberger, Izagirre, LL Sánchez a Visconti. A tato pětice zvýšila náskok na balík na tři minuty a srdnatě bojovala na čele závodu, aby nepřišli o etapový triumf. V pelotonu začala jezdit aktivně i Kaťuša-Alpecin a rozdíl mezi skupinami šel směrem dolů.

 

Ve vedoucí skupině se začalo nastupovat již na posledním nehodnoceném kopci, tyto pokusy neustál Muhlberger. Zajímavé věci se děly i v balíku, kde vyrazil kupředu Mikel Landa. Útok španělského závodníka přiměl k aktivitě několik celků, ale před klesáním si vybudoval 10-vteřinový náskok. Ve sjezdu byla jeho snaha eliminována.

 

Izagirre, LL Sánchez, Visconti a Conti nakonec dorazili společně na krátké cílové stoupání a velkou smůlu tu měl Conti, který uklouzl v jedné zatáčce. Následně vsadil na dlouhý spurt Gorka Izagirre, který se dokázal zbavit svých zbývajících soupeřů a vybojoval druhé vítězství v ročníku. Za ním přišli do cíle Giovanni Visconti a LL Sánchez.

 

V osmé etapě se potvrdilo, že profil je vhodný pro uprchlíky, ale ten rozhodující únik se vytvořil pouze po první horské prémii. Po tomto stoupání se dostal na čelo závodu Gorka Izagirre, kterému zůstalo nejvíce energie na závěrečný spurt do kopce. 29-letý jezdec využil volnou ruku, kterou dostal od svého zaměstnavatele, a vybojoval nejcennejší vítězství v kariéře. Před měsícem se radoval i na Klasika Primavera de Amorebieta.

 

Kvalitní výkon předvedl v úniku LL Sánchez, který se však obral o potřebnou energii při dlouhé sólové jízdě v polovině etapy. Ale jeho výkonnost je na silné úrovni, o čemž nás přesvědčí v některé z následujících etap. Volnou ruku dnes dostal Giovanni Visconti, který se tvrdě bil za to, aby byl na konci úspěšný. Hezké představení má za sebou Valerio Conti, ktorý nejprve myslel na růžový dres, pak na etapový triumf, ale ani jedno se mu nepovedlo získat.

 

Ve spurtu hlavní skupiny se prosadil Enrico Battaglini, který si poradil s Michaelem Woodsem. Na vedoucích příčkách v klasifikaci nenastaly žádné změny. Růžový dres obhájil Bob Jungels, a to za významné pomoci spolujezdců. Nečekaný útok Mikela Landy nepřinesl žádný časový zisk, ale španělský jezdec se jen rozcvičuje před náročnými horskými etapami.

 

V dnešní etapě se ukázal Jan Bárta, prezentoval se v úniku, který opustil až během náročnějšího stoupání. Nemuselo ho to ale mrzet, dva týmoví kolegové se ve skupince udrželi. Jan Hirt ve zvlněném závěru ztratil minimálně, 26 vteřin není nic zásadního. Michal Schlegel a Jan Bárta už závěr vypustili.

 

 

 

 

 

 

 

Tato etapa ještě nezasáhne do celkové klasifikace, ale na finále ve starobylém opevněném přímořském městě Peschici si brousí zuby výbušní cyklisté.  Po snadném začátku se závodníkům do cesty postaví dvě stoupání Monte Sant Angelo a Coppa Santa Tecla, jehož poslední čtyři kilometry mají průměrný sklon šest procent. Pak bude peloton pokračovat po pobřeží Jaderského moře až do Peschici, kde šest kilometrů před cílem vyvrcholí krátký kopec Coppa del Fomaro, kde už budeme moci vidět první ataky.  Ale pro výbušné jezdce bude výhodné počkat až na cílovou čáru, která se nachází na 1200 metrovém kopci s průměrem osm procent.  Tento finiš byl na Giru použit třikrát, naposledy v roce 2008, když se zde radoval domácí jezdec Matteo Priamo.  Předtím byli úspěšní Di Luca a Pellizotti.